Laskavě poděkuj.

Možná, že ta díra, co kopeš, když jdeš do hloubky není temnota, do které padáš, ale základ pro kopec, na který vylezeš pro lepší rozhled.

Střípek z mozaiky hlubokých zamyšlení se nad životem.

Život je sakra drahá komodita, aby byl přežíván bez trochy snahy o lepší já a lepší svět.

Je úplně jedno, kam jste došli a kým jste.
Všichni jsme jedno. Všichni dnes máme dnes, sdílíme-li tedy stejné časové pásmo, a buď jsme na škále sebepřijetí došli tam, kde jsme se viděli jako malí, nebo jsme stále na cestě.

Nikdo není víc, i když teď možná leží v Karibiku, dotýká severního pólu, nebo sedí na snídani ve Four Seasons.

Všichni jsme jedno a to jedno je láska a dokud nám to všem, i tomu poslednímu hňupovi nedojde, tak se budeme rozlišovat na ty a já a oni a obviňovat ze svých selhání klimatické změny, výchovu a díru na ponožce.

Buďme k sobě laskaví. Sami k sobě a k sobě navzájem. Furt mi tam skáče sově, tak i k sově buďme laskaví.

Mimochodem, říct nahlas děkuju ti, vážím si tě, pomohl(a) jsi mi, mám tě ráda a jiné jazykolamy, je za 1.000 bodů.