Duch všech Vánoc

Jak se mi povedlo dostudovat anglistiku bez toho, abych četla Dickensovu Vánoční koledu a nestrašil mě duch minulých Vánoc, nevím.

Dost pravděpodobně mě ale bude strašit duch přítomných Vánoc, protože v předsíni zakopávám o bednu dekorací, kterou jsem ambiciózně vytáhla ze skladu už před 14 dny a furt tam zaprášená stojí. Kromě prachu už se na ní vrství další odložené svršky a možná i spodky.

Moje totemové zvíře je aktuálně lední medvědice. Už jsem i přestala žrát, abych furt nechtěla spát.

Prolívám se zeleným čajem, chodím svižnou chůzí mrazem a stejně bych to zalomila i na kruhovém objezdu.

Se sirkama v očích jsem drcla toho Dickense v knižní podobě, ale u filmu jsem usnula.

V tyhle dny, co se ve 4 odpoledne promění v dobrou noc, se nedá nic stihnout.
Byt dekoruju rychlostí rekonstrukce D1. Omlouváme se, musíme to ozdobit.